Dětská lékařka - MUDr. Sylva Štěrbová

Mlýnské nábřeží 1
614 00 Brno - Obřany


+420 545 230 682


info@detskylekar-sterbova.cz

Akutní stavy

Průjem

// Opatření


  • zajistit dostatek vhodných tekutin – vyřadit perlivé limonády, mléko apod., vhodný je slabý černý čaj mírně oslazený Glukopurem (čistá glukóza). Tekutiny podávat po malých množstvích, ideálně po několika lžičkách každých 5-10 min. Dále lze použít komerčně vyráběné rehydratační roztoky (Kulíšek, Vodníček, Enhydrol, apod.), které tělu dodávají průjmem ztracené minerály a ionty. Rehydratační roztok lze připravit i doma: 4 lžíce cukru, 1 lžička jedlé sody, tři čtvrtiny lžičky soli, 1 šálek pomerančového juicu, doplnit do 1 litru vody.

  • Dietní opatření – nelačnit! Zavést bezmléčnou dietu (vynechat jogurty, tvaroh, sýry, mléko,..), vhodné potraviny mohou být – rohlík, suchý chléb, těstoviny, rýže, vařená mrkev, banán, strouhané jablko, brambor apod., obecně nutné omezení tuků a jednoduchých cukrů. Ovoce je možné připravit do rýžového odvaru, který připravíme následujícím způsobem: 50g rýže vařit v 1 litru vody asi půl hodiny, pak rozmixovat a dolít převařenou vodou do původního množství 1 litru, uschovat v chladu, lze osladit glukopurem. Tuto dietu je možné se zlepšujícím se stavem postupně rozvolňovat – drůbeží vývar, vařené maso, zelenina,..

  • obecně není doporučeno podávat žádné léky – ale při závažnějších případech lze podat Smectu, Tasectan, Enterosgel, Gastrophyt, Carbo medicinalis – černé uhlí, apod., dále probiotika (Enterol, Hylak, Enticon, Biopron,..)

// Co sledovat


  • známky správné hydratace, nebo-li dostatečné množství vody v těle – u kojenců velká fontanela, dále pak u starších napětí kůže, kožní řasu, močení, vlhkost sliznic dutiny ústní

  • celkové projevy dítěte

  • zaznamenat počet a objem průjmovitých stolic, charakter, ev. patologickou příměs ve stolici – krev nebo hlen

// Alarmující příznaky (vhodná kontrola lékařem)


  • vpadlá velká fontanela u kojenců

  • snížená napjatost kůže, kožní řasa, která se uchopí mezi palec a ukazovák a zůstává viditelná i po uvolnění prstů

  • nedostatečné močení nebo nemočení více jak 6 hodin

  • spavost, výrazná malátnost

  • suchost rtů, sliznic

Úprava stavu může trvat i několik dnů, střevní sliznice se hojí až 11 dní.

Zvracení

// Opatření


  • stejná jako u průjmovitých onemocnění, pouze s realimentací tedy obnovením příjmu stravy začínáme většinou dle chuti, ale minimálně 2 hodiny po posledním zvracení dítěte

  • nabízení tekutin stejné jako u průjmu, ovšem tekutiny by měli být vychlazené

  • v některých případech podáváme antihistaminika (Fenistil, Dithiaden,..) nebo prokinetika (Domperidon čípek, Motilium,.. ) - na doporučení lékaře

// Co sledovat


  • známky správné hydratace, nebo-li dostatečné množství vody v těle – u kojenců velká fontanela, dále pak u starších dětí napětí kůže, kožní řasu, močení, vlhkost sliznic dutiny ústní

  • celkové projevy dítěte

  • počet a množství zvracení

// Alarmující příznaky stejné jako u průjmovitých onemocnění


V některých případech může být zvracení doprovodným příznakem onemocnění centrálního nervového systému, pokud se tedy sdružuje s bolestí hlavy, světloplachostí, netolerováním hlasitých zvuků, očními příznaky apod., pak je potřeba vyhledat lékaře neprodleně.

Rýma, kašel

  • nutná péče o nosní sliznici – pravidelné prokapávání/prostříkávání solnými roztoky (Vincentka, Humex, Sterimar, Libenar, Ceumed, Mar apod.) minimálně 5-7xdenně nebo dle potřeby

  • anemizační kapky – Nasivin, Olynth, Otrivin, Vibrocil apod. 3xdenně do vyčištěného nosu

  • režimová opatření – polohování do zvýšené polohy, zvlhčování vzduchu v interiéru, ev. vlhký stan (prostěradlo přes postýlku), vyhovující je chladnější prostředí.

  • pravidelné odsávání nosu, učit děti co nejdříve efektivně smrkat

  • při záchvatovitém suchém kašli je vhodné kašel tlumit – Sinecod, Stoptussin, Robitussin, Levopront,..

  • při vlhkém produktivním kašli, kdy je dítě zahleněné a vykašlává, spíše volit – Sinupret, Bronchipret, Ambrobene, ACC, Mucosolvan, inhalace Vincentky s Mucosolvanem apod. (obecně ale plicní lékaři žadné léky při kašli nedoporučují, kašel je obranný reflex, který se nedoporučuje příliš potlačovat)

Akutní laryngitida (zánět hrtanu)

Jedná se o infekční virové onemocnění, kdy virus vyvolá otok hlasivek a přilehlých částí horních dýchacích cest. Výsledným stavem u nemocného dítěte je chrapot a štěkavý kašel.

// Opatření


  • podávání většího množství chladných tekutin (ledová voda, chladné minerálky, ovocné džusy a šťávy, ledová tříšť)

  • chladný vlhký vzduch v interiéru, větrání, používání zvlhčovačů vzduchu

  • zvýšená poloha

  • Priessnitzův obklad na krk (studený vlhký kapesník, lze nakapat i několik kapek alkoholu např. slivovice, přes něj plastová fólie „igelit“ a převázat suchým šátkem nebo plenou)

  • při teplotě nad 38.0 st.C zahájit standardní postupy na snižování teploty

  • při rozvoji dechových obtíží – uklidnění dítěte, minimálně na 5 min. vzít dítě k otevřenému oknu nebo ven

  • lze podávat léky na suchý kašel, antihistaminika (Fenistil, Dithiaden, apod.), při těžších stavech kortikoidy dle ordinace lékaře.

// Alarmující příznaky – nutnost vyhledat lékařskou péči nebo volat Rychlou zdravotnickou pomoc (tel.155)


  • zrychlené a hlasité dýchání

  • bledé či namodralé zbarvení kůže kolem úst, nosu, očí a uší

  • kašel se stává častější a dítě se nemůže zklidnit

  • dítě není schopno přijímat tekutiny nebo sliní více, než je obvyklé

  • stav dítěte se nelepší na chladném venkovním vzduchu

  • dítě se stává velmi neklidné nebo naopak apatické

Kojenecké koliky

Pravidlo 3: trvá více než 3 hodiny denně (nejčastěji během pozdního odpoledne, večer či v noci), více než 3 dny v týdnu, cca do 3 měsíců věku dítěte.

// Projevy


stav neklidu, neztišitelného pláče, dítě má tvrdé, napjaté a viditelně vypouklé bříško, zatíná pěstičky, přitahuje nožičky k bříšku, kroutí se a svíjí, v obličeji je červené až fialové. Vzniká náhle, bez jednoznačné příčiny a často končí teprve odchodem plynů ze střeva. Je častá vazba na příjem stravy

// Příčiny


  • nadměrné množství vzduchu v zažívacím traktu

  • nedostatečně vyvinutá svalovina břišní stěny, nezralý zažívací systém

  • málo vyvinutý nervový systém

  • intolerance mateřského nebo kravského mléka

  • nadměrné množství spolykaného vzduchu při kojení – nesprávné přisátí k prsu

  • rychlé, hltavé sání miminka

  • nevhodná, nadýmavá strava kojící matky

// Opatření


  • dostatek času na kojení

  • správné přisátí

  • správně zvolená velikost dírky savičky při krmení z láhve – dudlík musí být vždy plný mléka, aby nedocházelo k polykání vzduchu

  • netřást obsahem v láhvi, aby se předešlo nadměrné tvorbě pěny

  • důkladné odříhnutí dítěte po kojení/krmení

  • správná výživa kojící maminky

  • polohování dítěte – poloha na tygříka, do klubíčka

  • nošení v šátku nebo v nosítku

  • cvičení s nožkami – stlačování nožek k bříšku a zpět

  • masáže bříška 2-3 min po směru hodinových ručiček, lze použít masážní olej nebo „Pupík“

  • teplé obklady bříška

  • kapky na uvolnění plynů ze střeva – Infacol, Baby-calm, Sab simplex, Espumisan apod., probiotika ( Biogaia, Enticon,..)

// Alarmující příznaky


  • výrazný neklid a pláč dítěte

  • zástava odchodu plynů a stolice

  • zvracení obloukem

  • zvýšená teplota

Nadýmání u větších dětí

// Opatření


  • nenadýmavá strava – omezit čerstvé pečivo, cibuli, celer, mrkev, kapustu, luštěniny, květák, brokolici, meruňky, švestky, džusy, pšeničné klíčky, kvasnice, škrob, cukry i ty obsažené v nápojích, cukrovinkách a žvýkačkách (manitol, sorbitol, xylitol,..)

  • dále omezit mléko a mléčné výrobky při snížené schopnosti štěpit mléčný cukr – laktózu

  • vyřadit perlivé nápoje a limonády

  • pravidelná pohybová aktivita

Teplota u dětí

Horečka sama o sobě není nemoc, je jen příznakem onemocnění a patří k obranným mechanismům v těle. Při zvýšené teplotě se nemohou choroboplodné zárodky dobře množit a zároveň také vyšší teplota podporuje prokrvení orgánů a tkání a umožňuje tím tělu přenášet obranné buňky k zánětlivému ložisku.

// Co je teplota?


37,0 °C – 38,0 °C .. zvýšená teplota (subfebrilie)
více než 38,0 °C .. horečka (febrilie)
více než 40,5 °C .. vysoká horečka (hyperpyrexie)

// Jak teplotu měřit?


  • u malých dětí měříme v konečníku rychloběžkou nebo digitálním teploměrem, zasouváme max. 1 cm. Teplota v konečníku ( i v ostatních tělesných dutinách) je o 0,5 °C vyšší, tudíž od hodnoty naměřené v konečníku odečítáme 0,5 °C.

  • u starších dětí měříme teplotu v podpaží ev. v dutině ústní (zde opět odečítáme 0,3 °C)

  • pro rychlou orientaci lze použít i bezkontaktní teploměry na čelo nebo ušní teploměr. Tyto ovšem nejsou tak přesné

// Kdy teplotu změřit?


  • změna chování, únava, pláč

  • bolest hlavy, odmítání jídla

  • horká suchá kůže, výrazně na hlavě a trupu, při zhoršování stavu je kůže rukou a nohou chladná, na těle pak může být vlhká

  • zrychlený puls, výraznější bušení srdíčka

  • zrychlené dýchání (před 40 dechů za minutu)

  • žízeň

  • u menších dětí průjem

// Alarmující příznaky, kdy neváhat s vyhledáním lékaře


  • opakované zvracení

  • ochablost dítěte, nereaguje na běžná oslovení

  • poruchy hybnosti

  • ztuhlá šíje – dítě nemůže předklonit hlavu

  • mramorovaná kůže

  • krvavé skvrny na kůži (po zatlačení dnem skleničky neblednou, nemizí)

  • výrazně chladné ruce, nohy

  • setrvalá teplota bez poklesu přes 38,5 st.C měřená 24 hodin

// Kdy s dítětem k lékaři?


  • vždy když se vyskytnou některé z alarmujících příznaků

  • když dítě málo pije

  • když je mladší 3 měsíců

  • když horečka 3.den neklesá

  • když jste stavem dítěte znepokojeni

// Kdy s dítětem k lékaři?


teplota 37,5-38,0 °C .. klid, pohodlí, vhodné oblečení, pitný režim, monitorování situace
více než 38,0 °C .. podání léků proti horečce, fyzikální opatření (zábaly, koupele,..)
40,0 °C více jak 24 hodin .. podání léků proti horečce, vyhledání lékařské pomoci
více jak 41,0 °C .. podání léků proti horečce, okamžité vyhledání lékařské pomoci

// Snižování teploty


  • podávání léků proti teplotě – vždy závislé na věku a tělesné hmotnosi dítěte. Pozor na překročení dávkování za 24 hodin. Informovat se o druhu účinné látky, aby nebyl podán lék se stejnou látkou 2x krátce po sobě.
    Paracetamol (Panadol, Paralen, Paramax,..) 10-15 mg/kg/dávku á 6 hodin
    Ibuprofen (Nurofen, Ibalgin, Brufen,..) 20-30mg/kg/den rozděleně do 3 dávek á 8 hodin
    Metamizol (Novalgin) 10mg/kg á 6 hodin

  • fyzikální chlazení
    zábaly: používáme vlažnou nikoli studenou vodu, do které namočíme osušku a na 10-15 min dítě zabalíme tak, aby byl zakryt hrudník, břicho a stehna, končetiny zůstávají volné. Během této doby tělo předá teplo do látky, poté osušku sundáme a necháme zbytkovou vlhkost na těle dítěte spontánně oschnout. Tak ještě odpařením dítě předá teplo do okolí. V zábalu dítě dále nepřikrýváme. Zábal lze opakovat 3x za 2 hodiny. Zábal neprovádějte pokud má dítě mramorovanou kůži, chladné končetiny nebo pokud klade přílišný odpor.
    vlažná koupel nebo sprcha – teplota vody o 2-3 °C nižší než je naměřená tělesná teplota dítěte.

Závěrem: nenechávat dítě při horečce bez dozoru, opakovaně jej kontrolovat i včetně stavu kůže. Dbát na dostatečný příjem tekutin.

Odstranění klíštěte

  • desinfekce okolní kůže (Betadine, Occtenisept,..)

  • opatrné vytažení klíštěte kovovou pinzetou (stačí uchopit klíště těsně nad povrchem kůže a vytáhnout) s plochými hranami nebo speciální plastovou pinzetou či kličkou na klíšťata. Nedoporučuje se klíště vytáčet.

  • opětovná desinfekce ranky po přisátém klíštěti. Pokud v rance ulpí část těla klíštěte, není nutné snažit se ji odstranit, pouze opět odesinfikovat a nechat samovolně odloučit.

První pomoc, resuscitace

Zástava dechu

  • změna barvy postiženého, nejprve bledost, pak promodrávání

  • není patrné dýchání, není cítit proud vydechovaného vzduchu

  • pokud není správně poskytnuta první pomoc, do několika desítek sekund dochází k poruše vědomí a zástavě srdečního oběhu

// Opatření:


  • položit postiženého na záda, zavolat pomoc

  • vyčístit dutinu ústní a uvolnit dýchací cesty (u dítěte do 1 roku věku nezakláníme hlavu a neprovádíme předsunutí dolní čelisti, pouze můžeme vypodložit ramena, u starších dětí a dospělých záklon hlavy provádíme)

  • zahájíme umělé dýchání 2 hlubokými vdechy, jdoucími rychle za sebou (u kojenců vdechujeme pouze objem vzduchu dutiny ústní, při větších objemech by mohlo dojít k poškození plic a zahajovacích dechů provádíme 5).

  • sledujeme účinnost dýchání, vrací se normální barva kůže

  • každé 1-2 minuty kontrolujeme známky krevního oběhu

Zástava krevního oběhu

  • barva kůže je bledá

  • do několika sekund dochází k poruše vědomí a zástavě dýchání

// Opatření:


  • oslovíme postiženého, zatřeseme s ním a pokud nereaguje položíme postiženého na pevnou podložku

  • uvolníme dýchací cesty záklonem hlavy a předsunutím dolní čelisti (ne u dětí do 1 roku věku)

  • voláme RZP (155, 112), popřípadě o to požádáme další svědky příhody (u dětí nejprve 2 min resuscitujeme a teprve poté voláme RZP)

  • položíme hranu dlaně kolmo k hrudní kosti přibližně doprostřed hrudníku, na hřbet ruky položíme dlaň druhé ruky, prsty směřují kolmo k hrudní kosti, nedotýkají se hrudní stěny, ruce máme napnuté v loktech a držíme je kolmo k tělu postiženého

  • stlačujeme hrudník 30x asi 4 -5 cm hluboko cca 1/3 předozadního průměru hrudníku, pak provedeme 2 vdechy, takto v rytmu 30:2. Obecně by frekvence měla být 100-120 stlačení za 1 min. Takto pokračujeme do příjezdu RZP, do obnovení životních funkcí postiženého nebo do vyčerpání zachránce.

// Odlišnosti resuscitace u dětí:


  • případný cizí předmět z dýchacích cest odstraníme tak, že několikrát udeříme dlaní mezi lopatky dítěte, které je položené bříškem na naše předloktí hlavou mírně dolů

  • umělé dýchání provádíme u menších dětí vdechováním vzduchu do úst i do nosu zároveň

  • stlačování hrudníku u novorozence a kojence provádíme přibližně v úrovni prsních bradavek dvěma prsty nebo zkříženými palci, u batolat a předškolních dětí stlačujeme hrudník jednou rukou a u větších dětí postupujeme stejně jako u dospělých

  • více zde

Ošetření při tepelných poškozeních

Teplo: popáleniny, opaření, přehřátí, úžeh, úpal
Chlad: omrzliny, podchlazení

Popáleniny/opařeniny

vznikají vlivem vysoké teploty a jsou těžkým poraněním náchylným k infekci
Rozlišujeme 3 stupně:
I.st. - zčervenání kůže, pálivá bolest
II.st. - tvorba puchýřů
III.st. - odumřelá tkáň, nevratný stav (bílé nebo černé plochy na kožním povrchu)

// První pomoc:


  • postiženého odsuneme od zdroje poranění

  • okamžité chlazení postiženého místa proudem tekoucí vody 15-20

  • sterilní krytí rány a ev. znehybnění končetiny. Vyhledání lékařského ošetření.

  • u popálenin II. a III.st. nebo u popálenin I.st. většího rozsahu voláme RZP

  • průběžně kontrolujeme životní funkce, je riziko rozvoje šokového stavu (příznaky: zrychlený srdeční tep více jak 100/min u větších dětí a dospělých, více jak 150/min u menších dětí, snížení krevního tlaku, špatně hmatný pulz na končetinách, bledost, studený pot, změna chování, nezájem o poranění, žízeň, nevolnost, ztráta vědomí, selhávání životních funkcí,.. První pomoc: protišoková poloha – postižený leží na zádech, má podložené dolní končetiny cca o 30 cm nad úrovní hlavy, ev. zvednutí dolních končetin kolmo k trupu – tzv. autotransfuzní poloha, tišíme bolest, tepelně zabezpečíme postiženého, tekutiny – otíráme rty a obličej vlhkým kapesníkem, zajistíme ticho, transport pomocí RZP k definitivnímu ošetření)

Omrzliny

Vznikají nedostatečným prokrvením okrajových částí těla (prsty, nos, uši) při stažení cév v důsledku nízké teploty.
Rozlišujeme 3 stupně:
I.st. - namodralé skvrny, svíravá bolest, při ohřívání štípe
II.st. - pokožka je bledá, tvoří se puchýře
III.st. - voskově žlutá pokožka, odumírá tkáň, nevratný stav

// První pomoc:


  • masírováním okolí omrzlin se snažíme o jejich prokrvení, zahříváme postižená místa (dáme např. ruce postiženému do podpažních jamek, teplá koupel, teplé nápoje, ..)

  • odsuneme postiženého do teplého prostředí

  • při těžkém poškození omrzlinu sterilně zakryjeme a končetinu znehybníme, voláme RZP

  • kontrolujeme životní funkce pro riziko vzniku šoku (viz. výše)

Přehřátí

Vzniká vlivem tepla na celý organismus.
Rozlišujeme:
úžeh – přehřátí způsobené pobytem na slunci
úpal – přehřátí způsobené pobytem v teplém a dusném prostředí, kde nemůže fungovat přirozené ochlazování organismu

// Příznaky:


  • zrychlený tep a dech, malátnost, bolest hlavy

// První pomoc:


  • přesun nemocného z nepříznivého prostředí do stínu nebo chladnější větrané místnosti

  • opatrně jej ochlazujeme (koupel, zábal), podáváme tekutiny, při zvýšené tělesné teplotě i léky proti horečce

Podchlazení

Vzniká vlivem chladu na celý organismus.

// Příznaky:


  • malátnost, ospalost, kůže je bledá, tep a dech zpomalený

// První pomoc:


  • přesun nemocného z nepříznivého prostředí, podle možnosti mu poskytneme další oblečení

  • opatrně jej oteplujeme (teplá koupel, zábal), podáváme teplé tekutiny


tisknout aktuální stránku